MECHANICKÝ BUBEN
Tento vynález je pouze jedním z mnoha příkladů studií, které Leonardo tomuto druhu hudebního nástroje věnoval. Tvary a formy hudebních vynálezů, které Leonardo navrhuje, se výrazně odlišují od tvarů a forem v té dobé běžných nástrojů. Jeho studie mají především dva cíle: vymyslet nástroje, u nichž by bylo možno libovolně měnit zabarvení a zvuk a sestavit nástroje automatické.
Leonardův výrazný zájem o bicí nástroje si můžeme vysvětlit dvěma způsoby: jednak souvislostí s pořádáním slavností, tak především vtahem k válce. Úkolem tohoto velmi složitého automatického bubnu bylo zřejmě především co nejvíce hlučet během bitvy. Zvuk i účel tedy připomínají řadu návrhů strojů, někdy až neuvěřitelných, které Leonardo vytvořil pro oblast jednoho z nejváženějších a nejprovozovanějších umění renesance, tedy umění války.
KONSTRUKCE BUBNU
Konstrukce
Pojízdnou konstrukci pohání samozřejmě dvě kola, která roztáčí střední ozubené kolo. Dále jsou zde dva programovatelné válce, jenž se skládají ze dvou částí. Do vrchní části se zasunují kolíky a spodní je tvořena klecovým mechanismem. Paličky podle válců rytmicky bubnují do blány bubnu. Celý vynález je usazen do dřevěného rámu. U pevné konstrukce nahrazují kola dvě postranní kliky a instrument se rozkládá celou vahou na silné podstavce.
Princip
Leonardo nabízí ve svých návrzích dvě různá řešení – pohyblivé a pevné. U pohyblivé verze byl vůz uváděn do pohybu osobou, která šla přímo vpřed a tím roztáčela kola vozu a všechny s ním související mechanismy. Středním ozubeným kolem a dvěma velkými programovatelnými válci byly poháněny paličky, které pak rytmicky bouchaly do blány bubnu.
Druhá interpretace nabízí možnost použití stroje v pevné, nehnuté poloze. Nejrůznější mechanismy nejsou uváděny v činnost pohybem vozu, ale dvěma klikami umístěnými po stranách, kde nahrazují kola. Tato verze bubnu mohla být použita například při vystoupeních v uzavřených prostorách nebo při příležitostech, kdy se vůz nemohl hýbat, ať už vzhledem k velikosti prostoru, nebo scénickému záměru.
Na tomto stroji je zajímavá a novátorská nejen automatizace všemožných mechanizmů, ale také možnost naprogramovat rytmickou sekvenci. Obsluha vozu může programovatelný válec naprogramovat díky kolíkům, které se zasunou do příslušných otvorů, a to v přesně stanoveném sledu, který určí výsledný rytmus. Pak už stačí s vozem jet neměnnou rychlostí nebo točit s postranní klikou do rytmu.
1. Jak si vysvětlujeme Leonardův zájem o bicí nástroje? 
LAURENZA, Domenico; Taddei. Leonardovy stroje — Tajemství a vynálezy z kodexů Leonarda da Vinciho. 1. vyd. Sun, 2008. ISBN 978-807-3712-303.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Leonardo_da_Vinci
