Tento vynález je pouze jedním z mnoha příkladů studií, které Leonardo tomuto druhu hudebního nástroje věnoval. Tvary a formy hudebních vynálezů, které Leonardo navrhuje, se výrazně odlišují od tvarů a forem v té dobé běžných nástrojů. Jeho studie mají především dva cíle: vymyslet nástroje, u nichž by bylo možno libovolně měnit zabarvení a zvuk a sestavit nástroje automatické.

Leonardův výrazný zájem o bicí nástroje si můžeme vysvětlit dvěma způsoby: jednak souvislostí s pořádáním slavností, tak především vtahem k válce. Úkolem tohoto velmi složitého automatického bubnu bylo zřejmě především co nejvíce hlučet během bitvy. Zvuk i účel tedy připomínají řadu návrhů strojů, někdy až neuvěřitelných, které Leonardo vytvořil pro oblast jednoho z nejváženějších a nejprovozovanějších umění renesance, tedy umění války.

KONSTRUKCE LODI

Konstrukce

Pojízdnou konstrukci pohání samozřejmě dvě kola, která roztáčí střední ozubené kolo. Dále jsou zde dva programovatelné válce, jenž se skládají ze dvou částí. Do vrchní části se zasunují kolíky a spodní je tvořena klecovým mechanismem. Paličky podle válců rytmicky bubnují do blány bubnu. Celý vynález je usazen do dřevěného rámu. U pevné konstrukce nahrazují kola dvě postranní kliky a instrument se rozkládá celou vahou na silné podstavce.

Princip

Na schématu jsou průhledně zobrazeny součásti levého bloku, barevně je pak zobrazen pravý blok. Velmi zajímavý je systém, který převádí střídavý pohyb (šlapání)na rovnoměrný otáčivý pohyb (roztáčení koles). Tento převod se podobá nákresu z Leonardova listu 30v Atlantského kodexu, ale některé prvky jsou obráceně. Jak to vlastně fungovalo? Vše začíná tím že, obsluha lodi šlapala na pedály a pomocí převodů a ozubených kol se tento pohyb měnil na točivý pohyb, který roztáčel kolesa po stranách lodi.

a) Obsluha lodi začne šlapat na levý pedál (červená šipka). To rozpohybuje řemen, který díky povrchovému tření rozpohybuje kolo připomínající klícku.

b) Kolo co připomíná klec rozpohybuje řemen ve směru hodinových ručiček. Tento pohyb se převádí na vnitřní ozubené kolo pravého hnacího bloku. Poté dvě vnitřní pružiny otáčejí se ve směru hodinových ručiček a zachycují vnější ozubené kolo.

c) Vnější ozubené kolo převádí točivý pohyb na horní klec, která se roztáčí proti směru hodinových ručiček. Tento pohyb se pomocí osy převádí na kolesová kola. Toto koleso připomínající mlýnské kolo uvádí loď do pohybu. Toto se stále opakovalo.

1. Z čeho si vzal Leonardo inspiraci?

• Z těla ryb
• Z obtékání vody kolem kamene
• Měl sen, kde jsem mu to zjevilo

2. Jaký měla lod pohon?

• Pomocí plachet
• Lodní šroub
• Díky kolesům

3. V jaké zemi tento vynález vznikl?

• Itálie
• Rusko
• Německo