Jedná se sice o prostou hypotézu, možnost použití v divadelním prostředí tohoto „samohybného vozu – automobilu,“ avšak je neméně zajímavý než ostatní jeho vynálezy a nápady.

KONSTRUKCE AUTOMOBILU

 

KONSTRUKCE AUTOMOBILU – HORNÍ POHLED

Konstrukce

Princip

Dvě velké spirálovité pružiny, umístěny pod ozubenými koly, dodávají hybnou sílu. Pružiny, uzavřené v dřevěných bubnech se natahují v opačném směru. Obě pohybující se pružiny uvolní nashromážděnou energii a tím roztočí ozubená kola, s nimiž jsou spojeny. Tato dvě kola převádějí energii na další mechanismy vozu. Výpustná soukolí, která se nacházela v zadních rozích vynálezu, nejen že pohybují s koly, ale také uvádějí do pohybu dvě katapultové pružiny na povrchu vozu. Aby Leonardo zabránil nárazovitému rozjezdu, který by neumožňoval stálou rychlost, disponuje vůz výpustným mechanismem, který zajišťuje rovnoměrné rozložení síly. Ruční brzda zde byla na dálkové ovládání. Je tvořena lištou, která se může pohybovat podél rukojeti. Ležela v místě mezi zuby obou vodorovných kol – kola se nemohla točit, i když byly nataženy hybné pružiny; nemožnost pohybu. Na rukojeti se pak připevnil provaz, za který když se zatáhlo, vodorovná kola se odblokovala a vůz se začal pohybovat.

1. Jaký je zde použit hybný systém?

• Pružinový
• Lanový
• Pákový

2. Jakým způsobem byla řešena brzda?

• Provazem
• Pružinou
• Papírem

3. Jak si Leonardo představoval, že by se mohl využívat?

• Scénické zařízení
• Do války
• Do města